31/3/2023

Když vezmeme oceánům (mořím, horám a dalším entitám) osobnost, když jim vezmeme jejich smysl, protože si myslíme, že smysl je čistě lidský atribut, dopouštíme, aby se z takových míst stal průmyslový a těžební odpad.

Z toho, že jsme přestali být hluboce spojeni a sladění se světem přírody, plyne, že jsme odsouzeni k tomu žít jako sirotci, a platí to nejen o lidských bytostech, ale vůbec o všech.

Kéž bychom překonali svou neschopnost dohlédnout za místa, se kterými jsme spojeni a kde žijeme, a dokázali vnímat způsoby soužití a společenského uspořádání, z kterých je velká část lidského společenství vyloučena, protože v opačném případě nakonec, kvůli poptávce po zboží, bezpečí a konzumu dojde k vyčerpání veškeré síly planety Země.

Jak najít místo, kde by se setkaly dva světy, které měly při svém vzniku tolik společného, ale rozpojili se natolik, že dnes máme na jedné straně lidi, co potřebují žít z oceánů, a na druhé straně lidi, co oceány spotřebovávají jako zdroj?

A pokud jde o myšlenku zdroje, za který někteří považují oceány (moře, řeky, lesy), kde najít styčný bod, odkud vede cesta ze situace, v níž jedni neuznávají druhé?

#deepsea #deepseamining #stopdeepseamining

Stanovisko si může také přečíst zde: Otevřené stanovisko vzdělávacího a výzkumného environmentu Sea-Water Amplification (SWA)

* fotografie použitá v náhledu příspěvku je print screen z dokumentárního filmu In Too Deep.